Rozhovor s koordinátorem Ondrou

| 17. 11. 2017 | Rozhovory

Rozhovor:  ,,Dobrovolnictví je důležité pro nás všechny“  –  Ondřej Smolen

Jdu rychlým krokem ze školy směr kavárna, kde jdu jako obvykle pozdě. Proběhnutí pár křižovatek, silnic, přechodů mi zabere strašných deset minut, kdy konečně dorazím k cíli. Jenže nepříjemné zjištění.  Kavárna je na druhé straně silnici. ,,Sakra“ , zakleju a s naštvaným výrazem běžím na další přechod, který je vzdálený téměř 100 metrů.  Když se utrmácená blížím k přechodu, vidím usměvavou tvář Ondry (dnešního hosta), jak na mě mává a směje se.  Společně se usadíme do francouzské kavárny, a každý si v duchu oddychneme, že ani jeden nemusel být součástí trapného pozdního příchodu. Kladla jsem svoje všetečné otázky a Ondra mi na ně hbitě odpovídal. Tak jdeme na to.

Co bys řekl sám o sobě?

Jmenuji se Ondřej Smolen. Je mi 25 let. Zrovna včera jsem měl narozeniny (smích). Jsem koordinátorem dobrovolnického centra Elim v Opavě. A jak říká má kamarádka: jsem mladý, krásný a perspektivní (smích). Ne teď vážně.  Vystudoval jsem chemické lyceum v Ostravě a v tom jsem pokračoval na Vysoké škole Báňské.

Co bylo důvodem, že jsi odběhl tak daleko od chemické školy?

Když jsem studoval na inženýra, tak mě to nenaplňovalo a nebavilo mě to. A to bylo taky důvodem, proč se nevěnuju tomu, co mám vystudované. Myslím si, že každý člověk se v životě hledá. Asi jsem se ještě úplně nenašel, ale jsem šťastný v tom, co dělám, a myslím si, že to má smysl.  Už jen to, že se účastníme akcí jako Free Hugs, 72 hodin, Ukliďme Česko je bombastické.

Jaký máš nejkrásnější zážitek s dobrovolnictvím?

Uhm. Těch momentů bylo samozřejmě víc, ale asi nejvíce mě potěšilo, když jsem ještě docházel do Marianu, kde jsem se věnoval jedné klientce. Povídali jsem si, hráli si. Potom jsem odcházel a viděl jsem v okně, jak mi mává. Byl to nepopsatelný pocit štěstí z toho, kdy děláte ostatním radost.

Myslíš si, že jsi lepší člověk, když děláš něco pro ostatní?

No jasně že jo (smích). Ne já nevím. Těžko říct. Jsem jiný. Dobrovolnictví mě hodně ovlivnilo a taky jsem do jisté míry poznal sám sebe. Asi mám menší předsudky. Kdybych řekl, že jsem míň povrchni, tak se to určitě někdy obrátí pro mě, tak to radši říkat nebudu (smích).

Co je tvým cílem v Elimu?

Určitě zvednout povědomí o Elimu v Opavě. Chci, aby Elim získal prestiž. Aby když se o něm s někým budete bavit, na vás nekoukal jako puk, o čem to vlastně mluvíte.  Teď na tom hodně pracujeme, takže jsem sám zvědavý, jak to dopadne.