Mám ráda ten pocit, když si můžu lehnout do čerstvě posečení trávy, rozpřáhnout ruce a nastavit tvář letnímu slunci, kdy mě paprsky lechtají na tváři tak, jako by tam běhali malí rarášci. Mám ráda, když se ráno probudím a vím, že se na něco těším. Mám ráda, když si lehnu do postele a v minutě usnu. Mám ráda, když si dám dobré jídla a zapiju to kvalitním vínem. Mám ráda, když si v zimě vezmu teplé ponožky, zabalím se do vánočního svetru se sobem (který už je mimochodem dost unavený) a lehnu si před náš krb a u toho sleduju nějakou příšerně sladkou americkou komedii. Mám ráda, když si udělám čaj, sednu si s ním na terasu a začtu se do knížky. Mám ráda, když si koupím něco příšerně předraženého, co mi vlastně k ničemu není, ale hezky to vyplňuje moji skříň. Mám ráda, když si lehnu do čerstvě vypraných peřin a nasaju vůni našeho pracího prášku, protože světe div se, ale on fakt hrozně krásně voní! Mám ráda, když rozbaluju dárek, u toho mi hoří tváře a já jsem v napětí z toho, co na mě vykoukne. Mám ráda veselý film, který mi zvedne náladu, ale taky smutný, který mě dokáže rozplakat. Mám ráda, když se směju tak, až se za břicho popadám po tvářích se mi koulí slzy smíchu, protože to je hmatatelné štěstí!

Mám ráda spoustu věcí, spoustu maličkostí, které můj život dělají hezčí. I když se někdy objeví smutné a nepříjemné věci, tak se snažím upnout na maličkosti a uvědomit si, že je mám ráda. A že mám být vděčná za to, že jsem schopna v sobě vypěstovat takový cit, abych byla schopna říci, že mám něco ráda.